Speciální výstava 2025
Speciálka rakovnických kotrláků
Speciálka rakovnických kotrláků pro rok 2025 se konala na známém brněnském výstavišti při příležitosti tamní Moravie Brno ve dnech 7.a 8.12.2024. Vystaveno bylo celkem 1.561 holubů. Speciálku tady pořádaly také další kluby, konkrétně kluby chovatelů římanů a koburských skřivanů, slezských barevnohlávků, rysů, ostravských bagdet, slezských voláčů, brněnských voláčů a orientálních racků a krátkozobých rejdičů. Na výstavišti se konala také Evropská výstava anglických voláčů, kterých bylo vstaveno 227 kusů. Rakovničtí kotrláci v počtu 174 ks byli vystaveni pouhými 11 vystavovateli, a to je alarmující číslo. Proti minulému Brnu nevystavili třeba Heržák, Sekáč, Blatský, a to jsem jistě na někoho ještě zapomněl. Posouzení provedli slovenští posuzovatelé Michal Martinkovič, Andrej Margetín a Robert Vitáloš, a svého nelehkého úkolu se zhostili se ctí, bez připomínek chovatelů. Bílí (6 ks) byli tradičně vystaveni Dušanem Barcuchem, měli větší tělesný rámec, ale zato krásné hlavy a červené obočnice. Černí (3) měli požadované červené obočnice, ale tmavé zoby. Zesvětlení zobáku bude práce na mnoho let, pokud se jim budou věnovat pouze 2-3 chovatelé. Šedohnědí (6) byli o poznání lepší černých. Červení plnobarevní (19) byli vystaveni 4 chovateli. Měli krásné široké postavy, byli hlavatí a se široce nasazenými zoby, prostě kotrláci jak mají být. Nejlepší předvedli Luboš Starý (97 bodů) a Pavel Barna. Pro žluté (16) platí to, co pro červené, většina z nich měla krátké široké postavy a přiměřené hlavy. Nejlepší měl tentokrát znovu Luboš Starý (97) a Pavel Barna. Příjemným překvapením výstavy se stala expozice červených bělohrotých (9), které vystavili dokonce 3 chovatelé. Všichni bělohrotí měli asi dokonalý a stejný počet bílých letek v křídlech, protože jsem o tom nenašel v oceňovacích lístcích ani zmínku. Většina měla i bílé peří okolo kloaky. Přesto to byli krásní a hlavatí holubi, čemuž odpovídalo i vysoké bodové hodnocení. Nejlepší předvedl Luboš Starý. Černé bělohroté (3) a žluté bělohroté (1) vystavil už jenom Luboš Starý a ten žlutý byl opravdu ukázkový. Stejný chovatel předvedl i dva modré černopruhé, kteří bývali v minulých letech, respektive desetiletích mnohem výrazněji zastoupeni. Málo atraktivní ráz a odchod jejich dlouholetého specialisty L.Svatoše udělaly své. Spolu s mramorovanými a pštrosíky se ocitli na pokraji zájmů dnešních chovatelů. Sedlatých kotrláků bylo vystaveno celkem 110 kusů, tj. 63 % ze všech rakovnických kotrláků. Sedlatí jsou dlouhodobě nejoblíbenější kresbou kotrláků a jejich obliba stále stoupá. Nejvíce bylo vystaveno černých sedlatých (36), od sedmi chovatelů. Barva, které se v minulosti věnovalo jen několik málo šlechtitelů se postupně stala výzvou pro další chovatele a dnes se přes její obtížnost jedná o překvapivě nejrozšířenější ráz sedlatých rakovnických kotrláků. Na výstavě byla předvedena poměrně vyrovnaná kolekce prošlechtěných holubů s pěknými postavami a čistými zoby, někteří měli delší křídla, ale problémy se světlejšími obočnicemi, širšími kapkami nebo náznakem tmavšího ozobí se už téměř neobjevují. Přesto jsem mezi nimi nenašel ani jednoho jediného kotrláka, který by mě uchvátil na první pohled. Nejlepší podle bodového ocenění vystavili Pavel Barna (97), Pavel Piše (97) a Roman Barcuch. Velmi pěkné holuby vystavil také Richard Kořízek. Osobně se mi nejvíce líbil holub v kleci 4100 Romana Barcucha oceněný 95 body. Šedohnědí sedlatí (8) byli donedávna novinkou mezi sedlatými, ale pomalu jich přibývá. Vynikají nízkým postojem a širokými krátkými postavami. Stříbřití sedlatí (10), v katalogu uvedeni jako stříbrní jsou doménou slovenských chovatelů Michala Martinkoviče a Julia Pavlíčka. Nejlepší předvedl prvně jmenovaný, ale tito holubi kvalitou stále jen dohánějí modré sedlaté (17). Vystavili je jen 3 chovatelé, a to není dobré znamení. Přesto se jednalo o kvalitní jedince pěkných krátkých postav a s čistými zoby a většinou s barevnými zády, což byl před třiceti lety jen dlouho nesplněný sen mnoha jejich chovatelů. Ovšem udělení 97 bodů s komentářem „ideální představitel plemene“ na přikrčenou holubičku s lemy v křídlech v kleci č.4159 považuji za omyl posuzovatele. Nejlepší modré vystavil Michal Martinkovič. Červení sedlatí (17) již evidentně stagnují a jejich počet pomalu klesá. Napamatuji, kdy jich bylo na speciálce vystaveno méně. Ještě varovněji vypadají pouzí tři vystavovatelé. Přesto se stále jedná o nejprošlechtěnější ráz plemene, což znovu dokázali holubi Dušana Barcucha a Pavla Pišeho. Zdatně jim tentokrát sekundovali také holubi Martina Kodla. Krátcí, prsatí, nízcí holoubci s požadovaným tvarem hlavy, rudými obočnicemi a široce nasazenými zoby byli jako vždy ozdobou speciálky. Ještě více mě ale potěšili žlutí sedlatí (22). Tento ráz je stále na vzestupu a svou kvalitou již definitivně dohnal červené sedlaté. Jsou to jednoznačně skokani roku, v jejich expozici jsem nenašel jediného slabšího holuba, byli neuvěřitelně vyrovnaní. Nejlepší předvedl Dušan Barcuch (97), ale pochvalu si zaslouží i ostatní chovatelé tohoto rázu. Na výstavě bylo uděleno na rakovnické kotrláky několik titulů šampionů, mistrů klubu, vítězů memoriálu, čestných cen, mistra JM kraje, nejlepší holub speciálky, nejlepší holubice atd. Jejich výčet nemám k dispozici, ale jistě neudělám chybu, když napíšu, že nejlepšími vystavovateli se stali Pavel Barna, Dušan Barcuch, Pavel Piše, Luboš Starý a Michal Martinkovič. Na speciálce úplně chyběli již zmiňovaní mramoráci a pštrosíci, ale také tygři, plaménci a plávci. Důvody jsou zřejmé, chovatelů postupně ubývá a pokud odejde na věčnost jejich hlavní dlouholetý šlechtitel, tak mnohdy zanikne celý ráz. Před dvěma lety byli ještě vystaveni tygříci ve 3 barvách a několik plaménků. Ale zpátky k výstavě. Pořadatelé nám opět postavili v rohu haly B stánek s elektrickou přípojkou. Pavel Piše s Michalem Martinkovičem stánek vylepšili propagačním materiálem a připravili nám skvělé občerstvení, za což jim patří velké poděkování. Brněnské výstavy jsou vhodnou příležitostí k setkání s lidmi, kteří chovají kotrláky ale stojí mimo klub a běžně se na vrcholné akce nedostanou. Letos jsem potkal takové lidi tři, dva z nich přijeli z Čech a kupovali prodejné holuby z výstavních klecí, třetím byl posuzovatel František Doležal z Prostějovska, který sháněl modré černopruhé. V minulosti jich bývalo více. Výstava Moravia 2024 se mi zdála tentokrát méně navštívená, dle vyjádření jednoho z pořadatelů bylo v sobotu prodáno něco málo přes 2 tisíce vstupenek. V neděli jsme měli jako hlavní bod členské schůze přijetí nového člena. Stal se jím Jozef Látka ze slovenské Velké Mače, chovatel černých a červených sedlatých. Pokud bude mít tak kvalitní kotrláky jak má krásný nový holubník, nemusíme se o budoucnost chovu našeho kotrláka strachovat.
