Proč nemohla monografie Rakovnický kotrlák vyjít v roce 1921
Stará česká literatura pojednávající o holubářství je plná nepřesností, mýtů i mylných letopočtů, které se úporně drží a přepisují až do současnosti, protože ani dnešní autoři si staré informace neověřují a většinou jim bezvýhradně věří. A tak se chybné údaje např. z Voráčkova Českého holubářství, které je považováno za bibli našeho holubářství, donekonečna opakují v nejnovějších příspěvcích. Tak tomu vždy bylo, je a zřejmě i vždy bude, neb lidské paměti hynou, jen zápisové zůstávájí ! Chybným údajům se nevyhnul ani zakladatel Klubu chovatelů rakovnických kotrláků Josef Hauner.
Ten uvádí ve své monografii z roku 1960, že první monografie s názvem Rakovnický kotrlák vyšla v roce 1921 v Lošticích. Přitom ve všech příspěvcích, které jsem kdy objevil ve starých časopisech až do roku 1937 se píše jen o kotrlácích nikoliv o Rakovnických kotrlácích. To byl velký rozpor hned v názvu plemene ! Bylo mi to divné, ale zprvu jsem tomu nevěnoval pozornost. Taky mě překvapilo, že hned první vzorník rakovnického kotrláka byl tak podrobný a nadčasový, že se používá v podstatě dodnes. A taky bylo podezřelé, že když Voráček vydal svoje České holubářství v roce 1940, vzorník byl doslova shodný s téměř 20 let starým vzorníkem z loštické monografie.
Z uvedených důvodů jsem se začal o problém více zajímat, postupně jsem navštívil Vědeckou knihovnu v Olomouci a Moravskou zemskou knihovnu v Brně, některé údaje jsem si ověřil dotazem v Národní knihovně v Praze a podle těchto mých zjištění jednoznačně vyplývá, že zmiňovaná knížečka s názvem Rakovnický kotrlák nemohla v roce 1921 vyjít. Cennou informaci mi poskytl Jirka Jahoda z Brna, který má zřejmě největší archív starých chovatelských časopisů a také Pavel Franc.
Předkládám pro toto tvrzení 11 dobrých důvodů :
1, V této monografii není uveden žádný rok vydání.
2, Časopis Chovatelské rozhledy, jehož nákladem byla monografie vydána, vznikl až v roce 1931, nejprve pod názvem Československý holubář a teprve od 1.1.1936, kdy zde působil jako šéfredaktor J.Vrbka, pod názvem Chovatelské rozhledy.
3, Vzorník v této monografii vypracoval Holubářský klub v Rakovníku. Ten ale prokazatelně vznikl až v roce 1922 !
4, Vzorník kotrláka v Knize standardů holubích plemen z roku 1927 je evidentně prvním vzorníkem rakovnického kotrláka. Je velmi jednoduchý, v odborných výrazech až primitivní. Podle tohoto vzorníku je například kapka u sedlatých malou vadou. Proč by Voráček vydával 6 let po zveřejnění vzorníku v loštické monogafii takový zastaralý vzorník ?
5, V loštické monografii jsou snímky sedlatých kotrláků s kapkou. Že bychom měli v roce 1921 kotrláky s kapkou a v roce 1927 by Holubářský klub v Rakovníku požadoval kotrláky bez kapky ?
6, Oldřich Urban, který "už není mezi těmi," kterému vděčí kotrlák za svoji existenci, (viz.strana 5 v monografii) vystavoval kotrláky ještě na podzim roku 1923 v Praze.
7, ing. Plachý, autor znamenitých pojednání o Rakovnických kotrlácích v padesátých letech uvádí, že první standard kotrláka byl vydán v roce 1925. Pokud by znal monografii z roku 1921, určitě by se o ní zmínil. Rok 1925 je ovšem chybný údaj, opsaný z Voráčkova Českého holubářství, kde je rovněž chyba. Správný letopočet roku vydání Knihy standardů holubů je rok 1927.
8, Dopisovatel Zvířeny A.Frank vyzývá v roce 1922 čtenáře, aby poskytli o kotrlácích jakoukoliv zprávu, "je-li záchrana vůbec ještě možná". Že by ani on, ani desítky dalších autorů po něm nevěděli, že v roce 1921 vyšla monografie s podrobným vzorníkem s názvem Rakovnický kotrlák ?
9, Název Rakovnický kotrlák se poprvé objevil až v roce 1937. (E.Illin v článku, jak jinak, "Kotrláci".
10, Eduard Fuchs napsal o kotrlácích za celý svůj život pouze jediný kratičký příspěvek, který vyšel v Rádci z Předmostí v roce 1938, dva měsíce před jeho smrtí. Tento jeho příspěvek je doslova shodný s celým textem loštické monografie, chybí jen závěrečný odstavec ! Ten začíná v loštické monografii takto : " Odevzdávajíce naši holubářské veřejnosti nejnovější vzorník tohoto jedinečného našeho plemene...." . Nejnovější vzorník přece sepsal spolu s J. Voráčkem v létě 1937 do připravované publikace České holubářství! Vše nasvědčuje tomu, že když pracoval s J. Voráčkem na tomto vzorníku, napsal (možná na Voráčkovo naléhání) i kratičké pojednání o tomto plemenu, které zaslal jako příspěvek do Rádce. Vydání Voráčkova Českého holubářství se neustále odkládalo a právě proto nemohla redakce zveřejnit poslední odstavec Fuchsova příspěvku začínající slovy o vydání nejnovějšího vzorníku, když ještě nevyšel ! Protože po okupaci Československa v březnu 1939 bylo vydání Voráčkova Českého holubářství stále v nedohlednu, vydal Holubářský klub v Rakovníku alespoň Fuchsův příspěvek i se závěrečným odstavcem a novým vzorníkem jako zvláštní otisk v časopisu Chovatelské rozhledy a současně jako dva příspěvky v březnovém a dubnovém čísle tohoto časopisu.
11, V Lošticích v roce 1921 žádná tiskárna nebyla. Teprve v roce 1938, po obsazení Sudet, se Společenská knihtiskárna v Zábřehu přestěhovala do Loštic. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 pokračovala v činnosti, udržela si své zaměstnance a vydávala pro tehdejší politiku "nezávadné" české tisky, mezi něž patřil i časopis Chovatelské rozhledy.
Tak tedy vznikla loštická monografie. Původně se o žádnou monografii v pravém slova smyslu ani nejednalo. Je to tedy původní Fuchsův článek z Rádce z Předmostí (1938) doplněný o závěrečný odstavec týkající se nového vzorníku a následuje nový vzorník. Dosud jsme však měli za to, že se jedná o reedici monografie z roku 1921. Časopis Chovatelské rozhledy měl od roku 1936 redakci v Litovli (Josef Vrbka) a jen několik kilometrů odsud leží Loštice, do kterých se v roce 1938 přestěhovala Společenská knihtiskárna....
Pro vydání monografie v roce 1921 není jediný důkaz, kromě opakovaného tvrzení Josefa Haunera v jeho vlastní monografii z roku 1960. Tento mylný údaj již padesát let přejímali další autoři odborných pojednání, včetně mně.
Otázkou zůstává, proč se Josef Hauner v tak důležitém datu mýlil. Nebyl to přece žádný amatér, u řídícího učitele musíme předpokládat smysl pro zodpovědnost, pečlivost atd. A o překlepu či chybě v tiskárně nemůže být řeč, Hauner se mýlil v tomto datu ve své monografii opakovaně. Nabízí se jediné možné vysvětlení : Hauner celý svůj život zasvětil rakovnickému kotrlákovi, mnohé mu obětoval a zřejmě těžce nesl, že kluby plemen jako český stavák, moravský pštros, česká čejka atd., vydaly svoji monografii již ve dvacáých letech. Aby zvýšil prestiž rakovnického kotrláka a opodstatnil stáří plemene, datoval první monografii a první vzorník do roku 1921. Jiné vysvětlení pro to nemám.
Ze všech uvedených důvodů jednoznačně vyplývá, že Fuchsova "loštická" monografie vyšla poprvé až v březnu 1939.
